Silničná

Rok 1805 - úmrtí Ferdinanda von Tiesenhausen, pobočníka ruského cara Alexandra I.



Hrabě Ferdinand von Tiesenhausen zemřel na Silničné, v hostinci u Malíků, dne 3.12.1805. V bitvě u Slavkova byl těžce raněn a na ústupu už nebylo možné dostat ho dál. Zůstal s ním také jeho sloužící a lékař. Francouzi, když dorazili den po bitvě (tedy právě 3.12.) na místo, pomohli údajně sami ohlídat klid umírajícího. Mladý důstojník byl posléze pohřben před domem a jeho věrný doprovod odveden do zajetí. Po určité době nechala rodina ostatky hraběte vyzvednout ze země a převézt do Tallinu, kde byly uloženy v chrámu. 

Ferdinand von Tiesenhausen byl příslušníkem staré pobaltské šlechty a jako mnoho jiných, i on sloužil na carském dvoře. Stal se nejen pobočníkem cara Alexandra I. (v hodnosti kapitána), ale také zetěm maršála Kutuzova. Jeho manželka Alžběta (či Elisabeta) byla prostřední dcerou slavného vojevůdce. Z krátkého manželství se narodily dvě dcery, bohužel, život jejich otce vyhasl na Silničné ve věku pouhých 24 let.

Během 19. století byl na místě původního hrobu postaven památník, který je zde dodnes. 

Nešťastný mladý hrabě se ale nakonec stal nesmrtelným - pro L. N. Tolstoje, autora románu Vojna a mír, byl jeho osud jednou z inspirací pro postavu knížete Andreje Bolkonského, hlavního hrdinu slavné ságy.