Dlouhá Loučka

Vojenské nemocnice v letech 1805/1806 a v roce 1809



Dlouhá Loučka - jedno z velmi známých míst napoleonské historie u nás, i když se zde neodehrála žádná bitva. Ale bojovalo se tu o život ve velkém... a to hned dvakrát.

Roku 1805 byl do zdejšího tzv. Horního zámku přesunutý Hlavní polní špitál (Hauptfeldspital) č.19 z Vyškova, obsazeného vítěznými Francouzi. V tomto špitále zde tehdy zemřelo (pokud se dá spolehnout na matriční záznamy) celkem 831 mužů, dalšími obětmi se staly civilní obyvatelé, mezi které se ze zámku rozšířil tyfus. O Dlouhé Loučce koluje několik zpráv, např. Wikipedie hovoří takto:

Na konci 19. století byly v mnohých evropských zemích zakládány spolky vojenských vysloužilců, které měly upevňovat bojového ducha mezi obyvatelstvem. Také v rakousko-uherské říši nacházely tyto snahy odezvu, nejdříve u německého obyvatelstva, ale brzy i mezi českými občany. Posláním těchto spolků bylo sdružování mužů po návratu z vojenské služby, kromě domobrany, udržování vojenského ducha, podporování vdov po zemřelých členech spolku a v neposlední řadě to byla výchova členů v duchu loajality vůči monarchii. V roce 1886 byl založen Ústřední výbor vysloužilců vojenských pro Čechy a Moravu. V souladu s tímto myšlenkovým proudem byly učiněny první kroky k připomenutí následků válečných událostí z počátku století a uctění památky obětí napoleonských válek v tehdejším Langendorfu (dnešní Dlouhá Loučka).

O slavnostním odhalení pomníku ruským vojákům v Dlouhé Loučce se v tehdejším listu „Litovelské noviny“ č.21 ze 13. listopadu 1896 píše:

V Dlouhé Loučce odbyla se 28.10.1896 velmi dojemná slavnost. Byl totiž slavnostně odhalen pomník, jejž tam Car Mikuláš II. dal zřídit oněm ruským vojákům, kteří na Moravě roku 1805 buď padli nebo v Dlouhé Loučce v tamější vojenské nemocnici následkem utrpěného zranění zemřeli. Nemocnice tato zřízena byla v tamějším zámku patřícímu německému řádu. Na kopečku za Dlouhou Loučkou pohřbeno bylo tehdy několik set ruských vojínů. Arcivévoda Eugen chtěl na počátku tohoto roku na kopečku tomto sám zřídit pomník. Ale car Mikuláš II. zvědev o tomto úmyslu vyslovil přání, že on sám myšlenku tu provede. A tak zřízen byl pomník, jenž 5.11.1896 byl slavnostně odhalen a posvěcen. Vysvěcení dle obřadu pravoslavného vykonal arcikněz velvyslanectví ruského ve Vídni Alexandr Nikolajevský za čestné asistence, za německý řád hrabě Rosenberg – Orsini a mnoho set okolního obyvatelstva.

Pomník obklopily prapory v rakouských a ruských barvách a v barvách německého řádu, které přinesli v čele průvodu obyvatelstva nejstarší členové obecního Veteránského spolku vojenských vysloužilců. Plukovník Voronin a hrabě Rosenberg položili k pomníku věnce, poklekli a políbili kříž. Po salvách z hmoždířů pronesl Voronin několik přátelských vět k vojenským vysloužilcům a poté se vzácní hosté odebrali do horního zámku.

Tolik staré zprávy, skutečnost je jiná. Překlad matriky zemřelých (viz tabulka níže) ukazuje takovýto stav:

celkový počet zemřelých - 831 osob

z toho:

 

vojáků z Ruska                                                                     - 31 

vojáků z Francie                                                                   - 11 

vojáků a ošetřovatelů z celého území tehdejší rakouské říše     - 789

Těm, co leží pod pravoslavným křížem (mimochodem kulturní památkou ČR), je ale úplně jedno, odkud kdo pocházel a za jakého vládce bojoval... konec byl pro všechny stejně bolestivý a tragický.

 

Podruhé byl vojenský špitál v Dlouhé Loučce zřízen roku 1809, po bitvách u Wagramu a Znojma. Tehdy byl označen číslem 26 a jeho matrika ještě není přeložená. Až to zvládneme, přidáme ji sem..